Karel Makoň ...trochu jinak

Zoufalé povídky


Řítíme se do záhuby a děláme si to úplně sami

18. 1. 2016

Známe to všichni, každý den a skoro i každý náš krok máme ošetřen směrnicemi, nařízeními, zákony, pokyny, řády a pravidly. Ale to, že když v české zimě konečně mrzne a padá sníh, tak nemohou děti z mateřské školy ven déle než na jednu hodinu, to mě opravdu dnes dostalo. Zamyslel jsem se nad tím a ze zoufalství napsal tento kraťounký text.

Konečně začalo mrznout, napadl sníh a zatím to vypadá, že by alespoň jeden týden mohla být zima, jak se patří. Bodejť ne, jen ať mrzne a chumelí, alespoň se doplní zásoby spodní vody, vymrzne sajrajt a horská střediska budou moci konečně zahájit sezonu.

Jasně, ne všichni nad mrazivým počasím, ledovkou a závějemi špinavého sněhu ve městě výskají radostí, ale co se dá dělat, zima do našeho podnebí, pásma i přírody prostě patří úplně stejně jako v létě vedra, sucha či povodně.

Pondělí ráno - venku je nádherně, sluníčko svítí, mráz štípe do tváří, uší i nosu a ti, co si u našeho spolku (DES OP) objednali zimní vycházku „Stopovačku“, v rámci projektu ekologické výchovy, si dole u řeky Berounky a kostela sv. Jiří konečně přijdou na své. Tak to jsem si řekl, když jsem vyrazil na stanici a než jsem si otevřel email s následujícím obsahem:

Pane Makoni, s lítostí Vám musím oznámit, že zítřejší program kolem řeky Berounky musíme zrušit. Kvůli počasí není možno trávit s dětmi venku tolik času. Přece jenom máme děti v předškolním věku a ty by teplotu až -10, která zítra má být, opravdu nezvládly. Šlo by se, prosím, domluvit na náhradním termínu? Neradi bychom o tento program s vámi přišli.

Popravdě řečeno, trochu mě to zaskočilo. Rušit zimní vycházku protože je zima, tak to se mi ještě nestalo, ale je pravda, že ta z minulého týdne, kdy jsme všichni totálně zmokli, a děti přišly domů od bláta od hlavy až k patě, byla asi extrémní a na zrušení určitě.

Neudržel jsem se a odpověděl asi tak, že právě ten mráz a sníh je na té vycházce to nejhezčí a krásné. Neopomněl jsem také podotknout, že podle mého je právě takovýto přístup cesta do pekel a že si nemyslím, že je pro zdraví dětí a jejich imunitu úplně dobře, aby nechodily ven, když mrzne. Po výměně několika emailů jsem ale ve finále a pod palbou dalších absurdních, byť bohužel reálných a pravdivých argumentů, kapituloval a pojedu holt domluvenou přednášku zrealizovat do přetopené učebny MŠ, tak aby nemusely děti ven.

Je to prostě divná doba, děti místo toho, aby běhaly venku, sáňkovaly, bobovaly a posilovaly svůj imunitní systém, rozvíjely svou pohybovou a tělesnou stránku dřepí doma anebo ve školce, protože venku mrzne, nebo v létě je příliš velké horko.

Navíc jim pobyt venku za mrazivého počasí zakazuje nejenom debilní směrnice, ale i skutečnost, že někteří rodiče nejsou schopni je na takovou akci ani pořádně obléknout, nebo jsou přesvědčeni, že dětem pobyt venku opravdu způsobí vážné zdravotní problémy či nemoc.

No prostě, řítíme se do záhuby a likvidujeme se naprosto sami a dobrovolně.

Pak ať ale nikdo nefňuká, že děti mají alergie, trpí obezitou, nemohou se hýbat, jsou naprosto nesamostatné, unavené a kolabují, když mají někam dojít, či když rtuť teploměru klesne pod bod mrazu.

Na viděnou v supermarketu kde, pravda, nemrzne, ale zato bacily a virózy tam létají ve velkém.


«- zpět na seznam článků